Sklenici byste měli vidět jako poloplnou! nebo Vždy vidíte sklenici poloprázdnou!. V tomto článku budeme analyzovat toto velmi běžné rčení. Pokud se ponoříme do hlubin tohoto výrazu, najdeme správnou motivaci změnit svůj úhel pohledu. Nezní to jako špatný nápad?
V tomto smyslu se pozitivní psychologie zabývá studiem osobní pohody a zdraví v různých nepříznivých kontextech. Tato disciplína zohledňuje různé proměnné jako např pozdrav pohodu a prevenci fyzických a duševních nemocí . Od konce 20. století se rozšířil díky Martinu Seligmanovi, bývalému řediteli Americká psychologická asociace
Změňte svůj úhel pohledu! Vsaďte na sklenici do poloviny plnou
Máme nad sebou velkou moc, jsme to my, kdo má kontrolu nad svým chováním a především myšlenkami . Někdy je však nejjednodušší nechat se unést první myšlenkou, která nás napadne a která jde opačným směrem, než bychom měli následovat. Určitě se to stalo i vám.
Myšlenky tohoto druhu, negativní z hlediska účinku, který vyvolávají, často závisí na únavě nahromaděné po dni v práci, rodinných problémech nebo osobních starostech. Však negativní myšlenky by byly pouhým neoficiálním mentálním faktem, kdybychom je ignorovali místo toho, aby je následovali do srázu, jakýsi sloní hřbitov, kde se rozmnožují.
Co kdybychom se místo zaměření na negativní myšlenky nechali vést těmi pozitivními? Co kdybychom místo toho, abychom viděli sklenici poloprázdnou, začali ji vidět poloplnou? Změna perspektivy je mnohem jednodušší, než si myslíte. Jakmile je vygenerován první pozitivní myšlení to nás nenávratně zavede na úplně jiné místo, než je sloní hřbitov kde budou další podobné myšlenky.
Jsou to myšlenky, které se živí jedna druhou a přežívají setrvačností.
Červené světlo
Nyní zkuste zavřít oči a představit si tuto situaci. Pokaždé, když jedete domů, narazíte na červenou . Pokaždé je červená, jako by to bylo uděláno schválně, aby vás naštvalo. Je zřejmé, že po dni stráveném v kanceláři, kam se navíc dostanete pouze autem, dorazíte domů později unavení.
Jednoho dne se vrátíš domů s přítelem. Až budete blízko semaforu, začněte říkat: Jindy červená! Nevím proč, ale nikdy se tam nedostanu, když je zelená. Váš přítel se na vás usměje a říká: Jsem rád, že je místo toho červená!
Přesně v tu chvíli si uvědomíte, že ve stejné situaci každý věnuje pozornost jiným prvkům, z nichž každý má jinou perspektivu. Červené světlo pro některé lidi může být zdrojem stres a stížností, zatímco pro ostatní je to příležitost zastavit se a obdivovat moře nebo krajinu nebo si užít společnost přítele nebo program v rádiu.
Právě ti poslední vidí sklenici zpola plnou. Jednoduše se dívají za to, co je před nimi, a užívají si okamžik, který prožívají, aniž by předvídali budoucí negativní důsledky.
