Mezi mnoha dimenzemi, které je v tuto chvíli třeba řešit, je strach ze ztráty zaměstnání v důsledku Covid-19. Rozhodně to není iracionální myšlenka a nejde o to být katastrofální nebo příliš negativní. Tsunami, která pohltí celý svět, je možná. Co můžeme dělat tváří v tvář této situaci?
Oznámila to před pár dny Mezinárodní organizace práce (ILO). současná krize by mohla způsobit nezaměstnanost 25 milionů lidí na celém světě.
Tváří v tvář mimořádné události tohoto rozsahu existuje pouze jedna reakce, která by mohla zmírnit škody: rozhodná a okamžitá koordinovaná akce všech států. V současné době všechny země aktivují opatření zaměřená na poskytování sociální ochrany. Zřejmě to však nemusí stačit.
V článku zveřejněném na New York Times obáváme se, že pokračováním v současných strategiích naše ekonomika zemře na koronavirus . Vyzýváme proto koordinované a rychlé kroky, které by daly podobu univerzálnímu základnímu příjmu (který by mohla uplatnit i vláda Donalda Trumpa). Druhým krokem je formulovat plán, jak dát ekonomice kyslík a zastavit krvácení z propouštění.
Jak však zdůraznili Paul Romer, nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2018, a Alan M. Garber, lékařský ekonom a rektor Harvardské univerzity, to vše prochází především naší schopností zpomalit postup koronaviru .
Jak? Prostřednictvím známého vzorce: omezení ochranných prostředků pro zdravotnické pracovníky a studie vakcíny, která má být uvolněna co nejdříve.
Strach ze ztráty zaměstnání v důsledku pandemie. co dělat?
Mnozí prožívají toto karanténní období ve strachu, že kvůli pandemii přijdou o práci . Určitě to není dobrý spolubydlící. Strach a starosti mohou nabýt obrovských rozměrů a stát se epicentrem našich dnů.
Ať už ze strachu z nemoci nebo ze strachu, že už proti tomu bojujeme nemoc Pokud k tomu přidáme pracovní úzkost, psychologický dopad se těžko snáší. Je tedy nutné znát nějaké strategie nebo náměty k zamyšlení .
Pamatujte na své priority hned teď
Strach z nezaměstnanosti kvůli Covidu není neopodstatněný. Někteří z nás mají přístup k mechanismům ochrany pracovních míst nebo k nim měli možnost přístupu, i když uprostřed tisíce nejistot chytrá práce .
Jsou to pochopitelné obavy. V tuto chvíli je však vhodné si připomenout, jaké jsou naše priority.
- Použití velmi aktuálního výrazu prioritou právě teď je chránit se před nemocí . Naším hlavním cílem musí být sociální distancování a přijímání preventivních opatření pokaždé, když opustíme dům.
- Mít neustálé obavy způsobuje, že snižujeme ostražitost a vystavujeme sebe i ostatní většímu riziku.
- Musíme se soustředit na bezprostřední realitu a na to, co se od nás čas od času vyžaduje. Ztráta zaměstnání je jistě znepokojující, ale nemůžeme proto odvádět pozornost od našich blízkých od našich starších od naší vlastní děti …
Konstruktivní zájem a negativistický zájem
Máme právo bát se, že přijdeme o práci, obávat se, že tento stín necháme tu a tam zaměstnávat naši mysl. Je to pochopitelné. Existují však dva typy starosti ale v této situaci může pomoci jen jeden.
Negativistická starost je v tuto chvíli k ničemu: blokuje nás a rozdmýchává oheň úzkosti . Nekrmte ji. V našich myslích se objevují myšlenky jako: Tato krize nás všechny zanechá na zemi. Až to skončí, nic už nebude jako dřív, všichni budeme bez práce. Nikdy se z toho nedostaneme, je to globální katastrofa.
Konstruktivní zájem má na druhé straně konstruktivnější a strategičtější zaměření. Neříká, že klade otázky:
- Jaké mám šance, že přijdu o práci? Bude to dočasná nebo trvalá zastávka?
- Bude moje role v mém sektoru stále potřebná, až se dostaneme z karantény?
- Jsem člověk s dlouholetou praxí. Mám se bát, že mě vyhodí nebo že mě už nikdo nezaměstná? Je to opodstatněný strach?
- Co mi řekli v práci? Jaké objektivní šance mám na opětovné potvrzení?
- Kdybych přišel o práci, co bych mohl dělat? Mohla by to být příležitost ke zlepšení mé situace ?
Strach ze ztráty zaměstnání: věnujte pozornost zdrojům, které podněcují stres
Udržet zdroje stresu pod kontrolou je základním způsobem, jak tento strach snížit. Například pracovní skupiny na WhatsApp mohou být v tuto chvíli předmětem značného množství úzkosti. Obavy jsou nakažlivé a často kolují chybné nebo přehnané informace, které máme tendenci filtrovat přes naši poplašnou a negativní stránku.
Identifikujeme, které situace nebo lidé zesilují naši úzkost. Je důležité zachovat si realistický postoj, aniž byste upadli do katastrofy. Naučme se bát konstruktivním a ne poraženeckým způsobem. V situacích obtíží a nejistoty musí být naše mysl vždy naším nejlepším spojencem.
