
Znovu získat kontakt s přírodou po izolaci, která trvala několik týdnů, je téměř životně důležitá potřeba . Děti, dospělí i senioři těží z tohoto přístupu k moři nebo horám, kdy vítr a slunce rozpohybují listy stromů v srdci prostředí, které má sílu dodat novou sílu a naději. Naše fyzické a duševní zdraví potřebuje tento prvotní scénář více než kdy jindy.
Někteří lidé mají to štěstí, že žijí na venkově nebo u moře, a to zve smysly k nevšednímu odpočinku. Navzdory tomu velká část populace čelila této povinné izolaci v městském prostředí a často v bytech o velikosti několika metrů čtverečních . Psychologický dopad je často vyčerpávající až do té míry, že se zvyšuje hladina stresu a úzkosti.
Svět mezi čtyřmi zdmi a oknem, které se dostane do kontaktu s dálnicí, obchodním centrem nebo jakoukoli jinou krajinou typickou pro naše města, vytváří stejné nepohodlí, jaké trpí vězeň. Mysl, která zůstává zajatcem tohoto plátna monotónní šedi den za dnem trpí výpadky paměti a změnami nálady.
Lidé nejsou stvořeni pro neustálou izolaci a jedna z věcí, která lidským bytostem v těchto podmínkách nejvíce chybí, je obklopující objetí přírody.
Jsou chvíle, kdy se všechna naše úzkost a nahromaděné úsilí uvolní do nekonečné lenosti a odpočinku přírody.
– Henry David Thoreau-

Dostat se do kontaktu s přírodou po izolaci: víc než touha, potřeba
Nadine Nadkarni psycholožka z University of Utah Salt Lake City v roce 2010 provedl zajímavý experiment v Snake River Reformatory v Oregonu. Mezi vězni nebyla nouze o agresi, násilí a stavy úzkosti, stejně jako o vysokou míru stresu. Bylo proto potřeba vyvinout strategii ke zlepšení soužití.
Studie to pak vyšlo v časopise Příroda a od té doby je referenčním bodem v oblasti penitenciární psychologie. Dr. Nadkarni plánoval instalovat obrazy přírodních krajin do cel. V izolačních celách byly instalovány také obrazovky, ve kterých na sebe navazovala videa lesů, řek, moří...
Výsledky byly velmi pozitivní. Úroveň úzkosti se snížila a bylo dosaženo tréninku místnosti, do kterých měli vězni přístup ke sledování 45minutových videí a ke zlepšení nálady. To vše nám ukazuje, že příroda má katarzní vliv na lidské bytosti schopné modulovat naši fyzickou a duševní pohodu.
Lidé ale nemají prospěch jen z toho, že vidí obrazy nebo videa z lesa nebo řeky. Co také potřebujeme, je kontakt s přírodou. Zvláště pokud jsme kvůli současné pandemii strávili několik týdnů v izolaci.
Náš mozek potřebuje modré z nebe a zelené louky
Pablo Picasso říkával, že barvy jsou odrazem emocí vtisknutých do přírody. Svým způsobem měl pravdu. Když se ocitneme v uzavřeném prostoru, naše oči a mysl se potřebují přiblížit k oknu, aby hledaly modrou barvu oblohy. Když to začnou vidět, cítí se v klidu.
Psychologové Joanne K. Garrett a Mathew P. White z University of Exeter School of Medicine ve Spojeném království provedli výzkumná studie ve kterém byl učiněn zajímavý objev: lidé, kteří žijí v blízkosti moře nebo na venkově, se dlouhodobě těší lepšímu fyzickému i psychickému zdraví.
Barva těchto krajin a sluneční světlo snižují úzkostné poruchy a dokonce je zlepšují zdravotní stav starších lidí . Jako by to nestačilo, psycholog Marc Berman z University of Michigan a odborník v oblasti ekologické psychologie tvrdí, že zelená barva přírodních krajin má pozitivní vliv na mozek. A tento efekt je téměř okamžitý.

Jak se můžeme po izolaci dostat do kontaktu s přírodou?
Potřebujeme to. Máme touhu přijít do kontaktu s přírodou; chybí nám jeho vůně teplo světla jeho úsvitů a západů slunce. Chceme šlapat po jeho půdě s respektem, objevovat jeho zákoutí, cítit vítr, který šeptá větvemi, jak hladí naši pokožku a naplňuje naše plíce kyslíkem...
Velká část naší společnosti je však stále v uzamčení. Mnoho lidí – dospělých, dětí a starších lidí – se ještě nemůže přestěhovat na venkov, natož k moři, pokud žijí v městských oblastech. Co můžeme v těchto případech dělat? Pomoci nám může několik jednoduchých strategií:
- Google nám nabízí prostředky k cestování do míst na světě prostřednictvím obrazovky. Můžeme objevovat přírodní rezervace, ostrovy, lesy, hory, chráněné parky.
- Pověšení fotografií a obrázků zobrazujících přírodní krajinu na stěnách vašeho domova má také relaxační účinek.
- Můžeme relaxovat při poslechu zvuky přírody jako proud říčních vod, zpěv ptáků, zvuk moře.
V neposlední řadě si připomeňme, že je nezbytné dopřát si alespoň 20 minut slunce denně. Být u okna a trávit čas na balkóně nebo terase je zásadní pro naše fyzické i psychické zdraví. Modrá barva oblohy a sluneční světlo nám dávají nový život a zlepšují naši náladu. Příroda na nás vždy čeká s otevřenou náručí. Vrátíme se, abychom ji obejali.