I když jsme v polovině 21. století a v informačním věku Existuje mnoho falešných mýtů, které přežívají, protože je sdílí většina společnosti. Myšlenky, kterým mnozí slepě věří.
Pravdou je, že lidské bytosti jsou od přírody důvěřivé a mají tendenci akceptovat, že pokud většina obecně nebo v jejich skupině podporuje nějakou tezi, je to správné.
První z falešné mýty Většina lidí považuje za pravdivé, že ti, kdo věří nepodloženým tvrzením, prokazují malou inteligenci nebo vzdělání. Od té doby to není pravda Tyto falešné pravdy získávají takovou sílu, že někdy přinutí i ty nejskeptičtější, aby to vzdali.
Všechno vede člověka k tomu, aby tomu věřil člověk je veden k tomu, aby se nechal unášet intuicí a dopadem, který na něj má většina. Kromě toho rádi vyjadřujeme svůj názor na vše a vycházíme z toho, co jsme slyšeli, aniž bychom hodnotili validitu dat a analýzy.
Mýty mají větší moc než realita. Revoluce jako mýtus je definitivní revolucí.
-Albert Camus-
Níže jsou vysvětleny 4 falešné mýty, o kterých většina lidí věří, že jsou pravdivé, přestože je věda vyvrátila.
4 nejrozšířenější falešné mýty
1. Dominantní je jedna mozková hemisféra
Jeden z falešných mýtů, kterému většina lidí věří, se týká představy, že jedna ze dvou mozkových hemisfér je dominantní nad tou druhou, a tak ovlivňuje a určuje naši osobnost. Podle této teorie bychom byli v závislosti na tom, která hemisféra dominuje spíše racionální nebo emocionální více vědecké nebo umělecké.
To je pravda mozek nějaké má specializované oblasti ale nikdo nesoupeří s ostatními o nadvládu; naopak jsou všechny propojené a navzájem se ovlivňují.
Pokud jsme více nakloněni jedné oblasti než jiné, není to proto, že by se jedna z našich hemisfér vnucovala té druhé; je to způsobeno jinými faktory, jako je genetika, vzdělání, zkušenosti a tak dále.
2. Počítání inteligence je jedním z falešných mýtů, kterým lidé věří
Umět vypočítat inteligenci je jedním z mýtů, kterým věří většina lidí, včetně pedagogických psychologů a učitelů. Říká se, že inteligenci lze hodnotit podle psychometrické testy ale uvažovat o tom racionálně, může být tato myšlenka poněkud sporná.
Expert Julián de Zubiría vzpomíná, že kdysi se věřilo, že socio-afektivní dimenze neodmyslitelně patří k praxi jak získané znalosti vůbec neovlivnily inteligenci. Nyní byl prokázán opak, kromě toho, že takové testy nemohou měřit metakognice . Zubiría ve skutečnosti uvádí, že v žádném případě neexistují důkazy pro hodnocení složitých procesů v krátkém čase.
3. Alkohol zabíjí neurony
Existuje mnoho mýtů, kterým lidé o alkoholu věří, i když se mýlí. Například se říká, že pití zabíjí neurony, ale ve skutečnosti tomu tak není. Přirozeně nadměrné pití a po dlouhou dobu může poškodit spojení mezi neurony a příčinou atrofie kromě jejich degenerace.
Další rozšířený a nebezpečný mýtus tvrdí, že alkohol pomáhá udržovat tělo v teple. Tato látka může v těle vytvářet pocit tepla, ale ve skutečnosti snižuje tělesnou teplotu. Z tohoto důvodu je nebezpečné pít alkohol, když je velmi chladno.
4. Ztratit motivaci
Mezi nejrozšířenější falešné mýty patří představa, že lidé zanechají nějakou činnost nebo ji nechají nedokončenou, protože ztratili motivaci. Pravdou je, že vždy existuje motivace, která nás pohání k tomu, abychom nějakou činnost začali nebo ji opustili. Stává se, že někdy naše motivace neodpovídají očekáváním ostatních.
Podobná věc se stane, když se řekne, že člověk nenachází smysl života nebo konkrétní činnosti. My lidé vlastně dáváme všemu smysl, jen někdy je to špatně. Osoba, která nenachází smysl života ve skutečnosti dává nesprávný význam existenci například nenávisti, smutku atd.
Jak jsme viděli všechny tyto mýty nám ukazují, že někdy předpokládáme určité skutečnosti jen proto, že tak činí ostatní. Ve světle toho by bylo dobré zvýšit náš kritický smysl, i když se ocitneme tváří v tvář hypotézám sdíleným mnoha lidmi, třeba hledáním verzí těch, kteří jsou na toto téma skutečnými odborníky.
