Je pravda, že nové technologie umožňují mnoha vztahům přežít. To však neznamená, že neskrývají i některé negativní aspekty. posílat méně zpráv .
Vztahy dnes nevznikají z chatu vyměňovaného u dobré kávy, ale z aseptických zpráv vyměňovaných přes WhatsApp. Jak je logické, tyto vztahy nejsou nikdy tak hluboké jako ty, které se rodí z kávy s přítelem v baru, z vědoucího pohledu, z objetí vyměněného za chladného zimního dne. To nás vede k závěru, že bychom měli posílat méně zpráv a mluvit tváří v tvář.
Proč ano také a obejmout umí hodně komunikovat a udělat si čas pro lidi, na kterých nám záleží protože péče o sebe a lidi, na kterých nám záleží, nemůže být poslední v dlouhém seznamu starostí.
A protože skutečné konverzace, ty nejvzdělanější, přes WhatsApp neprocházejí. Navíc, když se častěji vidíme s lidmi, které milujeme, může nám to udělat jen dobře.
Sociální sítě, které jsou nepřáteli aktivního naslouchání
Studií, které analyzují dopad, jaký má používání (nebo spíše zneužívání) sociálních sítí na naši psychickou pohodu a na vytváření stabilních, ale především skutečných sítí sociální podpory, je stále poměrně málo. Nicméně už teď je jasné, že už se nedíváme do očí ani při sdělování něčeho důležitého. Často, i když se nám podaří najít si čas na sdílení s ostatními, jsme neustále vyrušováni nebo rozptylováni a naše schopnost aktivního naslouchání nevstávej.
Řešení důležitých problémů na WhatsApp vede k tomu, že partneři zameškají důležité kroky. Informace a úvahy, které by nám umožnily lépe pochopit daný problém a poskytnout druhému konkrétní pomoc.
Na sociálních sítích se necháváme klamat vystoupení z polopravd z vnucených názorů, které výrazně snižují kvalitu vztahů. Skončíme tak, že se nikdy úplně nepoznáme, už se nikdy nepotkáme, už nejsme schopni pochopit, co se skrývá za pohledem přítele nebo pocity, které skutečně cítí.
I když existuje upřímnost, virtuální komunikace je vždy neúplná. To je jen jeden z důvodů, proč bychom měli chodit více ven a méně psát. Musíme také vzít v úvahu, že použití technologie je charakterizováno ničivým kumulativním účinkem. Postupně se tyto komunikační návyky začínají stávat součástí našeho každodenního života a naše vnímání sebe sama je stále více zkreslené.
To, co se zrodilo jako užitečná technologie pro usnadnění komunikace a její zpřístupnění všem, nás zotročilo. To, že musíme, se považuje za samozřejmé odpovídáme okamžitě s každou zprávou. Co když se to nestane? V tom případě bychom neměli být překvapeni hněvem a rozhořčením našeho partnera, které povede ke sterilním diskusím zrozeným z nedostatku důvěry.
La Sindrom FOMO (Strach z propásnutí)
S výrazem FOMO syndrom odkazuje na strach, že o něco přijdeme. Tento strach je přímým důsledkem našeho zvyku být stále online a neustále informováni o tom, co se děje na sociálních sítích.
To znamená, že nakonec zajímáme se více o životy druhých než o svůj vlastní a že si neuvědomujeme důležitost autentických vztahů. Důsledky tohoto jevu jsou katastrofální pro naši psychickou pohodu, protože se nakonec kvůli této naléhavé potřebě udržet své virtuální prostředí pod kontrolou příliš málo staráme o sebe a své okolí.
Posílejte méně zpráv, abyste budovali skutečné vztahy
Tato situace se stává limitem, když nám brání užívat si společnost druhých. Smutnou pravdou je, že v dnešní době tomu tak je smartphone zdá se, že jde o prodloužení našeho těla a to negativně ovlivňuje naše vztahy jak z hlediska kvantity, tak kvality.
Měli bychom se vážně snažit odložit své telefony, alespoň když jsme v něčí společnosti, a co nejvíce podporovat navázání skutečné komunikace. Proč na WhatsApp nemáme nejlepší chaty. Zkrátka se musíme vídat častěji, jinak se sociální sítě stanou jediným prostředkem komunikace. Je pravda, že nám umožňují posílat zprávy a obsah všeho druhu, ale rozhodně nemohou předávat spoluúčast.
