Mariela Michelena je španělská psychoanalytička specializující se na párové vztahy. Ve svých knihách nám ukazuje, jak žije člověk s citovou závislostí, špatné a toxické základy, ze kterých se mohou vyvíjet vztahy a všechny problémy, které z toho plynou. Jeho cílem je osvětlit párové vztahy, proto jsme se v tomto článku rozhodli shromáždit jeho nejvýznamnější věty na toto téma.
I když léta plynou a my se posouváme dál zdá se, že jsme uvízli v řadě iluzí, očekávání a chybných kroků, které nadále vedou ke katastrofálním vztahům. Vždy se zdá, že padáme do stejné pasti. Kdo ví, možná nám tyto fráze Mariely Micheleny jednou provždy umožní osvobodit se od těch starých přesvědčení a adoptujte si ty zdravější!
-Starý vzorec pro otázku Daisy: Miluje mě, nemiluje mě? Je to zavádějící vzorec. Aby byly odpovědi sedmikrásek spolehlivé, musíme jim položit složitější otázky: Miluje mě tak, jak si zasloužím být milován? -
-Mariela Michelena ve své knize ve španělštině Nemilované ženy –
Fráze o párových vztazích
1. Utrpení pro lásku je zdarma
Toto je jedna z prvních vět od tohoto velmi přímého psychologa, který poukazuje na naši lehkost, když se dostáváme do situací, které nás trápí. Utrpení, kterému se někdy lze vyhnout a někdy ne; takže v tom druhém případě vyhrajeme, když jsme inteligentní při zvládání této vnitřní bolesti. Utrpení může vstoupit do našich životů, protože my nemůžeme mít dítě nebo proto, že rovnováha mezi tím, co potřebujeme k životu, a zdroji, které máme, se nesčítá.
Však když mluvíme o utrpení v lásce, máme na mysli utrpení, které vzniká z neschopnosti milovat nebo z toho, že nejsme milováni tak, jak bychom chtěli. Copak nás nerespektuje? Máme partnera ze strachu, že budeme sami? V těchto případech trpíme pro lásku, lásku, která je nezdravá.
Když trpíme pro lásku, nedostaneme na oplátku nic, i když věříme opaku. Pokud se podřídím, bude se mnou i nadále; Když neřeknu, co si myslím, neopustí mě. Tyto myšlenky činí vztah toxickým a vedou nás k přijetí škodlivých postojů, které jdou proti nám. I když věříme opaku, nikdy to nestojí za to...
2. My ženy proměníme každou žábu, která nás obejde, v okouzlujícího prince
Druhá věta, kterou uvádíme, nám vypráví o tom věčném hledání prince Charminga. Hledání, které nekončí příliš dobře, protože ve frustraci z čekání na to, co nepřijde, nakonec proměníme každou žábu v prince. Až se nám časem a s obtížemi podaří sundat šunky z očí a objevit skutečnou realitu. Pak se cítíme podvedeni naším partnerem, i když ve skutečnosti byla idealizace naše.
Mnoho lidí nečeká na někoho, kdo je má opravdu rád. Jiní začnou mít iluze a budují se očekávání od prvního pozdravu. Spěch není nikdy dobrým rádcem, tím méně ve vztazích. Právě v tuto chvíli bychom měli pečlivě zvážit, co chceme, abychom hledali, a mít oči dokořán, abychom zjistili, zda osoba před námi odpovídá představě, kterou o ní máme.
Čím více milovaného zdobíme a maskujeme, tím závislejším a ochuzenějším se milenec stává
-Mariela Michelena-
3. Muž není novorozenec
Mnoho lidí se ke svým partnerům chová jako k dětem nebo miminkům. V tomto případě se žena chová jako matka. Kruh se uzavře, když to dítě jí nabízí bezpodmínečnou lásku.
Bezpodmínečná láska je láska bez podmínek a jak říká Mariela Michelena, ti, kdo milují bezpodmínečně, dávají svou lásku, protože ji chtějí a protože se při tom cítí naplnění. To není potřeba vzájemnost stačí a postupuje sám. Je to láska, kterou můžeme dát dítěti, ale ne partnerovi.
Když přestaneme analyzovat situaci, uvědomíme si to milovat muže, jako by to bylo malé dítě, je milovat iluzi, něco, co existuje pouze v naší mysli. Pokud otevřeme oči, uvědomíme si, že toto dítě má vousy, je dospělý a soběstačný. Dát mu bezpodmínečnou lásku znamená dát obrovskou moc někomu, kdo by nám mohl velmi ublížit. Ve skutečnosti to vypovídá hodně o malé lásce, kterou k sobě máme.
4. Celoživotní vášeň? Někteří lidé si to nechávají, ale ve většině případů tomu tak není
Mariela Michelena nás varuje před vírou, že pokud najdeme pravou lásku, vášeň nikdy nepomine. To kvůli koexistenci rutiny problémů vůbec není pravda... Láska samotná zkrátka nedovolí, aby vášeň zůstala stále na stejné úrovni. To závisí na nás s našimi činy, detaily, odhodláním atd.
I když páry mohou existovat z vášeň trvalá normalita je toto
Požadujeme od života věci, které nám nejsou nutně dány, a od nás samých štěstí, ke kterému nejsme nutně předurčeni
-Mariela Michelena-
5. Ženy by byly schopny obětovat se pro lásku
Poslední z vět o párových vztazích je nesmírně důležité, abychom si uvědomili, že v lásce rozhodujeme o mezích, o tom, co dáváme a co nabízíme. V každém vztahu bychom jako pár měli zakládat bohy limity jasný. Co jsme nemohli tolerovat za nic na světě, co by bylo spouštěčem k tomu, abychom si sbalili kufry a odešli.
U každého člověka je to jiné. Najdou se například lidé, kteří nebudou tolerovat nevěru. U jiných na základě důvodu, který to spustil (styk na jednu noc, paralelní vztah, vícenásobné nevěry), mohli uplatnit větší či menší toleranci. Důležité je, že tyto hranice si nastavujeme všichni. Jejich překonání zaútočí na naše hodnoty a to se nakonec obrátí proti nám.
Přesto se zdá, že na to zapomínáme pokaždé, když začínáme nový vztah. Jsme schopni dotknout se nepředstavitelných a největších hloupostí, abychom udrželi v chodu něco, co snad nelze udržet. Jsme neomezení? Dáváme si tak malou hodnotu?
Trik, jak nespadnout do vztahu, který nás ničí, je postarat se o svůj vlastní sebeúcta a nepřekračujte limity, které jsme stanovili v souladu s našimi hodnotami. Ale především se musíme naučit distancovat se od přesvědčení a očekávání, které podněcují idealizaci druhých.
