
Závist je považována za jeden ze sedmi smrtelných hříchů a obvykle zmizí kritika destruktivní vůči závistivým. Tato emoce je zničující pro ty, kdo jí trpí, a pro ty, kdo jsou v ní zúčastněni, je stejně běžná jako škodlivá a je obvykle doprovázena povrchními a povrchními prohlášeními.
Aby byla něčí závist objevena, potřebuje čas a soustředění vzhledem k tomu, že nejde o pocit běžně schvalovaný společností (v tom případě lze hovořit o zdravé závisti, chápané ovšem jako synonymum obdivu). Z tohoto důvodu ti, kdo to zažijí, jednají tiše, postupem času rostou a vedou lidi k tomu, aby se radovali z neštěstí druhých.
Někdy se však otevřeně projevuje ve formě výtek či ocenění, kterých se závistivci ne vždy dostanou. Závist se totiž často skrývá za matoucími formami výčitek a destruktivní kritiky.
Závist vzniká z touhy
Závist vzniká, když chcete něco, co nemáte, a když se pohoršujete nad úspěchy ostatních.
Všechno, co dělám, stejně jako to všechno
-Jorge Bucay-
Tento nepříjemný pocit je obvykle generován dvěma tendencemi typickými pro lidské bytosti: chtít, co člověk nemůže mít a porovnat průběžně ostatním. Závist vlastně vzniká z chamtivosti a tlačí závistivce k nedostatku empatie.
Kromě toho negativní reakce, které v sobě závistivec vyvolává, obvykle vedou k izolaci nebo potížím se vztahem. Nakonec pro závistivec je velmi těžký
Závist: jeden z nejhorších pocitů
Aby se situace ještě zhoršila, je dobré to vědět jakmile se objeví závist, mísí se s mnoha dalšími protichůdnými pocity: obdiv frustrace rozhořčení nemoc atd. Obvykle
Z těchto důvodů můžeme s jistotou říci, že závist je jedním z nejjedovatějších pocitů. Cítíme závist na prestiži

Je to opakovaná kritika, která nemá jiný specifický účel než podněcovat samolibost, většinou se její příjemce cítí špatně. Závist může používat zbraně, jako je pomluva, urážka nebo lež ukazující neschopnost jedince přijmout realitu a jeho vlastní pocity.
Závist je tisíckrát hroznější než hlad
Protože je to duchovní hlad.
-Miguel de Unamuno-
Než začnete mluvit o druhých, podívejte se na sebe
Škodlivý soud, který vzniká ze závisti, je výsledkem pocitu apatie a neštěstí k vlastnímu životu. Závist odráží to, co nám chybí: nekonformnost a sebeodmítání . Je to pocit, který vypovídá o nespokojenosti a utíká před jejím rozpoznáním.
Nejde o přizpůsobování se nebo nechtít dosáhnout osobního rozvoje, ale jednou z nejlepších technik, jak využít závist pozitivním způsobem, je použít ji jako motivaci. To je to, co to znamená dělat úspěchy ostatních
Kritika není nic jiného než skrytá pýcha. Duše, která je k sobě upřímná, nekritizuje. Kritika je rakovina srdce.
-Matka Tereza z Kalkaty-
Když se na sebe podíváme, než budeme mluvit o druhých se závistí, pomůže nám to pochopit, co dlužíme přeměna nebo jaké máme touhy. Touhy, které se možná do té chvíle neprojevily. Vycházíme-li z tohoto sebepozorování, je snazší nasměrovat naše činy k uskutečnění našich snů bojem s iluzí a ne s nenávistí, abychom toho dosáhli.