Citově zralý člověk ví, že život v mnoha případech není snadný ani spravedlivý . Nikomu nepřipisuje zodpovědnost za své štěstí či smutek a klíč ke svému blahu nestrká do cizích kapes. Omezuje se na přebírání odpovědnosti za svá rozhodnutí a je tvůrcem každého jeho kroku a volby i možných důsledků.
Pojem emocionální zralosti a tedy z emocionálně zralý člověk byl jedním z pilířů teorií Alberta Ellise. Pro ty, kdo neznají otce kognitivně-behaviorální terapie, je třeba říci, že je jednou z nejvýraznějších osobností psychologie. Je těžké srovnat jeho nadšení pro život a jeho práci.
Napsal více než 80 knih, 1800 článků, vyškolil více než 200 terapeutů a založil institut, který nese jeho jméno a ve kterém lidé se učí rozpoznávat, upřesňovat a nahrazovat svá negativní nebo omezující přesvědčení zdravějšími . Ty, které podporují pohodu a zralý růst, abyste mohli dosáhnout svých cílů.
Všechna jeho díla vyjadřují potřebu dodávat základní nástroje, s jejichž pomocí lze usnadnit lidský růst a zrání. Strategie nebo principy, které uvádíme níže, obsahují podstatu pojmů, které Albert Ellis dal nám to, o čem věřil, že je jeho skutečným cílem: učinit utrpení lépe zvládnutelným.
Kdyby mimozemšťané zjistili, jak si my lidé myslíme, zemřeli by smíchy.
-Albert Ellis-
Pravdy přijaté emocionálně zralým člověkem
1- Svět není takový, jaký ho chcete mít
Mnozí by chtěli mít možnost změnit minulost, být jako spisovatel, který dokončí kapitolu, přečte si ji a rozhodne se vymazat některé odstavce, aby příběh dával větší smysl.
Však někdy život nedává smysl i když je těžké uvěřit. Zdá se, že určité věci nemají žádné logické vysvětlení; jsou to události, fakta a okolnosti, které jsme nuceni přijmout, abychom postoupili.
Citově zralý člověk se proto naučil, že nemůže změnit ostatní . Nemůže čekat, až lidé budou jednat nebo říkat, co očekává. Takový postoj by byl jistě dalším zdrojem utrpení.
2- Ví, že aby byla šťastná, musí být zodpovědná sama za sebe
Bertrand Malle, kognitivní psycholog z Brown University, jeden provedl v roce 2004 studio prostřednictvím kterého analyzoval vztah mezi štěstím a způsobem, jakým naše mysl chápe koncept osobní odpovědnosti.
Žádné výsledky připisování odpovědnosti za to, co se nám děje, na druhé vytváří jasné nepohodlí . Je to jako žít ve světě pštrosů, když jednoduše schováme hlavu a obviňujeme svět z našich selhání a sklíčenosti.
Je však jasné, že na to nemáme kontrola v každém aspektu naší reality. Máme však možnost si vybrat, jak jednat, když čelíme realitě, kterou musíme zažít . Právě zde je klíč ke všemu a také trasa, kterou každý den emocionálně zralý člověk sleduje.
Nezáleží na tom, jestli moje dětství nebylo zrovna nejlepší, je jedno, jestli mě opustil partner. Potřeba vzpamatovat se z toho, co se mi stalo, je moje, protože minulost mě nesmí určovat. Současnost mi patří, jsem zodpovědný za svou osobu a mohu ji usměrňovat novými a lepšími nástroji.
3- Zjistil, že má povolení se kdykoli změnit
Citově zralý člověk si k tomu dává svolení přeměna . Protože změna znamená růst a přizpůsobovat svůj směr s větší přesností po získání nových lekcí.
Udělat další krok v našem růstu často znamená opustit věci a lidi tak omezit ty balasty, které nás omezují a nahlodávají naši osobní hodnotu a pohodu . Znamená to mít odvahu a jasné rozhodnutí, protože chápeme, že náš potenciál je obsažen v naší schopnosti čelit periodickým změnám.
4- Musíte nosit emocionální kompas v kapse
Na každé cestě po našich životně důležitých cestách nějakou potřebujeme kompas emocionální . Vždy nás bude orientovat na sever, kde strachy příliš netíží, kde úzkosti neexistují a kde úzkost nezpomaluje naše kroky.
Emočně zralý člověk se naučil zvládat stavy, které způsobily méně než žádoucí následky a z nichž se nějak poučil. Každý kompas musí být dobře zkalibrován a naučíte se to dělat zkušenostmi tím, že budete věnovat více pozornosti svým vlastním vnitřním stavům, iracionálním myšlenkám a emocím, které v nás vyvolávají to nejhorší.
5- Nemusíte být zamilovaní, abyste byli šťastní
Citově zralý člověk nehledá lásku posedle . Nevyhýbá se tomu, neutíká před tím ale zároveň to nepotřebuje. Protože ví, že v emocionálních záležitostech je skutečně důležité být schopen růst. Učit se společně s někým, kdo obohacuje naši životní cestu, s člověkem, který naše emocionální hodnoty nezakazuje, ale pěstuje a rozšiřuje.
V srdci emocionálně zralého člověka jen ten láska kteří vědí o rovnováze nadšení a projekty, ve kterých mohou oba partneři prosazovat své cíle a přitom mít společný prostor. Pokud se tak nestane, bude vždy preferovat samotu, protože na tomto území může ležet i pohoda a osobní spokojenost.
Na závěr bychom rádi zdůraznili jeden aspekt. Nikdo nepřichází na tento svět již citově zralý tento titul se získává postupem času získáváním nových a lepších dovedností den za dnem, které lze zahrnout do své existenční zavazadla. Buďte proto vnímaví k těmto životním lekcím.
