Věty z knihy Rytíř v rezavé zbroji nabízejí nám skvělé lekce sebepoznání.
Prvkem tohoto díla, který je jistě kuriózní a fascinující zároveň, je jeho autor. Robert Fisher byl jedním z nejlepších komediálních spisovatelů ve světě filmu, divadla a televize.
Jeho schopnost rozesmát diváka šla ruku v ruce s reflexí. Ta reflexe schopná ukázat vlastní limity a potenciál. Jeho rozsáhlé zkušenosti komika a dramatika mu daly vrozenou schopnost probouzet svědomí a přetvářet svá díla v díla auto- pomoc originální a sugestivní přístupná cesta pro usnadnit náš osobní rozvoj.
Fráze z knihy Rytíř v rezavém brnění
Ústřední příběh této knihy nám představuje skutečně jedinečného gentlemana. Ocitáme se tváří v tvář muži, který je na první pohled obdivuhodný: odvážný, který koná (zdánlivě) ušlechtilé činy a je velkorysý...
Jeho slepota dosáhne bodu, kdy zanedbává své okolí . Neschopen ocenit cokoli, co přesahuje jeho vlastní ctnosti, si jednoho dne všimne velmi zvláštní skutečnosti: jeho brnění přestane zářit a reziví.
Věty z knihy Rytíř v rezavé zbroji jsou toho bezpochyby příkladyznalosttohoto probuzení, které bychom měli všichni podporovat.
1. Co se skrývá pod naším brněním
Stavíme sami sebe
Rytíř byl plně přesvědčen, že je dobrý a štědrý.
Tato postava byla schopnározpoutatdivoký bitvy čelit všemu, co považoval za zlo. Však v žádném okamžiku si neuvědomil, že v sobě má nepřítele, toho zuřivého draka, který uvěznil jeho autentické já.
Nějak Tam všichni se každý den probouzíme s naším rezavým brněním.
2. Emocionální výstup
Z vašeho brnění vás vysvobodí pouze slzy autentických pocitů.
Rozpoznání našich potřeb a kontakt s emocemi, které v sobě blokujeme, jsou prvními kroky k tomu, abychom se zbavili tíhy našeho brnění. K odstranění té rzi a lesku není nic lepšího než okysličovat prostory, vypouštět napětí, plakat...
3. Uvědomte si, co je důležité
Lidské bytosti dostaly dvě nohy, aby nemusely zůstávat na jednom místě, ale kdyby stály na místě častěji, aby mohly přijmout a ocenit místo toho, aby přecházely z jedné strany na druhou a snažily se uchopit vše, co najdou, skutečně by pochopily ambice srdce.
To je jedna z vět v knize Rytíř v rezavé zbroji která nás nejvíce vybízí k zamyšlení. Náš rytíř překračuje území, země a království, aby konal dobro . Save brání chrání a bojuje proti zlu. Tato postava přichází pěstovat větší lásku ke své vlastní zbroji než ke své rodině.
Jeho žena Juliet a jeho syn v něm sotva zabírají místo paměť .
4. Tady a teď
Nikdy se netěšil z toho, co se děje v přítomném okamžiku. Většinu svého života vlastně neposlouchal nic a nikoho. Zvuk větru a deště, zvuk vody protékající potoky tu byl vždycky, ale ve skutečnosti je nikdy neslyšel…
Vážit si přítomného okamžiku a být vnímavý k tomu, co nás obklopuje, je způsob, jak si uvědomit, co má autentickou hodnotu. Umístěním pohledu našeho ega na to, co jsme dělali včera nebo co budeme dělat zítra, naše brnění dále rezaví. Pravé světlo je v přítomném okamžiku, kde jsou naše příležitosti, kde můžeme najít ty naše štěstí .
5. Sebeláska
Rytíř plakal ještě víc, když si uvědomil, že kdyby nemiloval sám sebe, nemohl by skutečně milovat ostatní. Jeho potřeba po nich by mu překážela. Pak se objevil kouzelník a řekl mu: druhé můžeš milovat jen do té míry, do jaké miluješ sám sebe.
V knize je moment, kdy už to rytíř nemůže vzít . Postoupil tak daleko do vlastního lesav bezvědomíkterý myslí jen na útěk a návrat ke své rodině. Později si uvědomí jednu věc: ještě se nemůže vrátit, protože neví, jak se o sebe postarat. Kdo se o sebe neumí postarat a kdo se nemiluje, těžko může milovat druhé tak, jak si zaslouží.
Toto je tedy náš první krok k osobní transformaci: kultivovat zdravou sebelásku, naučit se vážit si sebe sama, léčit se, starat se o sebe.
6. Ticho jako poslechový kanál
Zírat
Další z nejzajímavějších vět v knize Rytíř v rezavé zbroji . Při práci musí rytíř čelit drakovi svých myšlenek uprostřed samoty a nejpřísnějšího ticha.
Prolomit je, abyste si ujasnili své potřeby a přijali svou autentickou bytost, bude možné pouze ve scénáři, kde vládne ticho. Kde není jiná možnost než naslouchat.
Na závěr musíme připomenout, že Robert Fisher při více než jedné příležitosti vysvětlil, že myšlenka na tuto knihu se zrodila z několika zážitků blízkých smrti.
Tato kniha byla jeho posláním a tato zkušenost také změnila jeho život. Věnoval se 6 a půl roku to nám připomíná že také máme poslání najít svůj účel; ale nejprve se musíme osvobodit ze svého brnění.
