Všichni jsme studovali nebo alespoň slyšeli o darwinovské evoluční teorii. Však Opravdu jsme pochopili, co je přirozený výběr? Pokud se zeptáme na některé otázky o teorii evoluce a přírodního výběru, jistě se dočkáme odpovědí jako: je to teorie, která říká, že lidská bytost pochází z opice, je to přežití nejschopnějšího přírodního výběru je něco, co se týká zvířat technologický pokrok nám umožňuje se tomu vyhnout nebo mluvíme o evoluci, když se druhy stále více přizpůsobují a vyvíjejí.
Výroky, které jsme odhalili, jsou plné chyb, které nám ukazují, že ve skutečnosti existuje jen málo těch, kteří plně pochopili koncept přirozeného výběru. Pojďme tedy začít. Ústřední myšlenka teorie darwinovské druhy, které se nejlépe přizpůsobí svému prostředí, přežijí, zatímco ostatní nakonec zmizí . Ale co to znamená přizpůsobit se? Označuje schopnost, kterou má druh v daném ekosystému reprodukovat se a zajistit přežití svých potomků.
Kvůli špatné interpretaci této ústřední myšlenky vzniklo mnoho mýtů a omylů.
Přírodní výběr jako lineární proces
Jedním z nejčastěji se opakujících nedorozumění je chápání darwinovské evoluce jako lineárního vývoje druhů. evoluce člověka tedy jako posloupnost různých hominidů a ne jako rozvětvená změna.
Pro pochopení přirozeného výběru je nejvhodnější metafora síta . Představme si mnoho kamenů vhozených do síta, ale vyberou se jen ty, které mají vhodný tvar, zatímco ostatní se vyhodí. Postupem času jsou tyto kameny a další nové házeny do jiného síta, aby byly znovu tříděny. Tímto způsobem při nepřetržitém prosévání některé kameny zůstávají dlouhou dobu, zatímco jiné mizí.
My lidé spolu se zbytkem živých bytostí jsme jako tyto kameny, které jsou vybírány ze síta prostředí. druh které mohou projít selekcí nebo prostě upadnout v zapomnění. Důležitým faktorem je, že kontext se v čase mění: druh nebo jedinec adaptovaný v minulosti tomu tak nemusí být v budoucnosti a naopak.
Rozdílné přežití druhů
Jedna z nejrozšířenějších a nejomylnějších vět o přírodním výběru je ta, podle níž je člověk zvíře, které se nejlépe přizpůsobilo Zemi, nebo je člověk na vrcholu evoluční pyramidy. Použijeme-li definici adaptace, uvidíme, že spočívá v přežití v mít potomstvo a že tito potomci přežívají; v podstatě jde o udržení existence (a ne o ukončení existence druhých nebo o to mít moc). Z toho můžeme usuzovat všechny druhy, které v současnosti existují, se přizpůsobily stejně, protože buď existuje, nebo neexistuje, nelze existovat ve větším nebo menším množství .
Mnozí budou myslet na velký pokrok a úspěchy lidské bytosti nebo na jeho vysokou intelektuální kapacitu, která ho odlišuje od ostatních živých bytostí. Stejně jako kočka používala své drápy k přežití, lidská bytost tak činila prostřednictvím svých intelekt . Každý druh vykazuje různé vlastnosti zaměřené na přežití, ale ne všechny uspějí.
Pravdou je, že lidské bytosti vybudovaly složité společnosti, aby dosáhly tohoto cíle, zatímco bakterie to jednoduše dělá svou odolností a vysokou reprodukční schopností. Jinými slovy, lidská bytost je jako student, který se usilovně snaží složit zkoušku, zatímco bakterie je student, který stejně projde jen tím, že si přečte program ve stejný den zkoušky. Nakonec je číselný výsledek pro oba stejný.
Přírodní výběr jako svoboda pro všechny
Nakonec mluvíme o mýtu, že přírodní výběr je boj o existenci nebo přežití nejschopnějších. Nezapomínejme na to přežívají ti, kteří se přizpůsobí přežití prostředí . Pokud kontext upřednostňuje predátory, přežijí; ale pokud kontext upřednostňuje kořist, pak budou mít navrch.
To řekl Hobbes člověk je člověku vlkem (doslova člověk je vlk Lidé a drtivá většina druhů dokázali přežít díky vzájemné podpoře. Schopnost žít v společnost stáda nebo hejna nám umožňují lépe reagovat na environmentální výzvy.
Tím však nechceme popřít existenci násilí
