
Roald Dahl řekl, že kdo nevěří v magii, nikdy ji nenajde. Zajímavé je, že lidské bytosti měly od úsvitu věků vždy tendenci věřit v magický prvek. Vlastní z této víry v to, co nelze vysvětlit, pochází tzv. magické myšlení.
Pohybujeme se ve světě podle logiky příčiny a následku. Když se tedy setkáme s úspěchem nebo fenoménem, který nelze vědecky vysvětlit, snadno se objeví další magická vysvětlení. Možná je to jeden z hlavních důvodů, proč náboženství přežila běh staletí a neustálý vědecký pokrok.
Co je magické myšlení?
Psychologie a antropologie považují magické myšlení za popis nelogických přisuzování jistým příčinám bez zprostředkování jakýchkoli empirických důkazů .
Tento jev nabývá relevantní role, když si to subjekt myslí něčí myšlenky mohou mít důsledky na vnější svět. Tyto důsledky mohou pocházet z jeho vlastních činů nebo z víry ve zprostředkování nadpřirozených sil.

Když se podíváme na společnosti světa, uvědomujeme si to magické myšlení existuje prakticky ve všech kulturách. Je to přirozený proces, který má více než pravděpodobně základ v biologii. Lidé vytvářejí vztahy kauzální založené na okolnostech a obtížně prokazatelné pod optikou systematičnosti.
Je to snadné najít příklady magického myšlení. Dítě, které věří v boogeymana, který ho odnese, když se chová špatně. Dokonce i taneční rituál, který se snaží přivolat déšť nebo který svěřuje atmosférický jev působení nadřazené entity.
To je první zákon magie: dezorientovat. Nikdy na to nezapomeň.
Příčiny magického myšlení
Tento jev nám pomáhají vysvětlit dvě hlavní příčiny. Jeden se týká spojitosti mezi událostmi, druhý lze vysvětlit pomocí asociativního myšlení:
I přes příčiny spojené s magickým myšlením má tento jev také důležité funkce. Jinými slovy, může být velmi užitečný v některých velmi konkrétních situacích:
Charakteristika magického myšlení
V dnešní době najdeme desítky příkladů, které jasně ukazují, co je magické myšlení. Projevuje se vlastně v běžných životních situacích, aniž by to bylo považováno za patologické. To je pravda, protože v mnoha případech magické myšlení – zdaleka nezpůsobující nepohodlí – přináší úlevu. Zdá se, že problém nastává, když tomu tak není, nebo když se tato krátkodobá úleva stane dlouhodobým nepohodlím.
Egocentrismus u dětí
2 až 7 let (předprovozní fáze) děti si mohou myslet, že to mají ve svých rukou moc změnit svět pouze silou myšlenky dobrovolně i nedobrovolně. Je pro ně obtížné porozumět abstraktním pojmům a je pro ně obtížné umístit do středu jejich pohledu něco jiného než ego. Následně si mohou myslet, že se něco stalo jejich rodičům, protože se na ně zlobili.
Za určitých okolností děti mohou mít tendenci obviňovat se za určité skutečnosti, aniž by se účastnili incidentu. Tento egocentrismus však s věkem klesá.

Pověra
Pověry a nadpřirozené myšlení tak akcentované v naší společnosti se neustále točí kolem magického myšlení. 13 v naší kultuře nebo 4 v japonské kultuře to jsou čísla, která v kolektivním vědomí jsou spojeny se smůlou. Stává se tedy číslem na tričku, které nechce nosit žádný sportovec, nebo bytem, ve kterém mnozí nechtějí bydlet.
Bludy
Bloudící situace mohou také nastat v kontextu psychózy a schizofrenie. Příliš iracionální přesvědčení zvýrazňuje magické myšlení.
Ve skutečnosti bychom skoro mohli říci, že tato myšlenka je formou obrany. Tváří v tvář tomu, co nejsme schopni vysvětlit, náš mozek hledá asociaci, která – pravdivá nebo ne – funguje. uklidnění tváří v tvář úzkosti, kterou v nás nejistota může způsobit.
Magie je schopnost myslet; není to otázka síly nebo jazyka.
- Christopher Paolini-