Friedrich Hegel , idealistický filozof

Georg Wilhelm Friedrich Hegel označil ve filozofickém myšlení před a po západní Evropy a také Ruska 19. století. Obdivovatel Platóna, Descarta a Kanta, německý idealismus s ním dosáhl svého maximálního výrazu;

Jestli něco většina z nás ví, tak to, že číst Hegela není snadné. Jeho nejznámější knihou je Fenomenologie ducha (1807) je ukázkou tohoto intelektuálního dědictví strnulý, hutný, ale určující pro tzv. historickou dialektiku.

Zároveň je třeba říci, že je mnoho těch, kteří v jeho tezích (např. v té o definici státu) spatřovali základ těch radikálnějších myšlenek, které byly zdrojem inspirace pro německý nacionalismus. Sám Hitler například našel v hegelovské filozofii jakési ospravedlnění své práce ve čtení frází typu, že pouze germánský svět jako inkarnace pravého křesťanství představuje autentickou svobodu.

Hegel byl však mnohem víc než tohle. Jeho myšlení bylo to jako rozbuška, která v průběhu času osvětlovala a generovala nekonečné množství teoretických a filozofických reakcí. Postupem času inspirovala marxistický materialismus, založila základy preexistencialismu Sørena Kierkgaarda, metafyzický koncept Friedricha Nietzscheho a dokonce i negativní dialektiku Theodora W. Adorna.

A že jsme tvůrci své vlastní pravdy. Zavedl také pojem dialektika, aby nám vysvětlil, že historie je naše myšlení jsou výsledkem neustálého pohybu mezi řešeními a rozpory.

Nezávislost člověka spočívá v tom, že ví, co ho určuje.

-Hegel-

Život akademika obdivovaného svými žáky

Georg Wilhelm Friedrich Hegel se narodil ve Stuttgartu 27. srpna 1770. Z bohaté protestantské rodiny se vždy obklopoval nejvyspělejším německým kulturním prostředím 19. století. Udržoval přátelství s referenčními body doby, jako byl Friedrich von Schelling nebo básník Friedrich Holderlin. Zároveň a od počátku byl vždy zaníceným obdivovatelem děl Immanuela Kanta a Schillera.

Vystudoval filozofii a teologii na univerzitě v Tübingenu a poté, co obdržel dědictví po svém zesnulém otci, se plně a klidně věnoval akademickému světu poté, co prezentoval svou práci Planetární oběžné dráhy. Během krátké doby získal profesuru a získal možnost proniknout do dalších oblastí znalostí jako je matematika, logika nebo právo.

V roce 1807 vydal Fenomenologie ducha ve kterých aspektech, jako je význam vědomí vnímání a poznání. Dílo zdůrazňuje to jediné, co pro Hegela platí, tedy rozum. Vzhledem k důležitosti této práce zanedlouho byl také povolán jinými univerzitami, aby školil studenty do Heidelbergu nebo Berlína.

Friedrich Hegel úspěch a cholera

Jeho přednášky byly známé po celé Evropě. Jeho studenti říkali, že je schopen dát odpověď a hluboký význam na cokoliv. Řekli také, že jeho mysl je mysl titána vědění a že musí být stejný jako on Platón starověkého Řecka.

Jeho analýza filozofie práva a státního systému vyvolala u mnoha lidí touhu ponořit se do jeho různých přístupů, teorií a dizertací. Tehdejší kulturní elita a politická třída v něm viděly záchytný bod, z něhož se mohli učit a inspirovat se, jako to ve své době dělal Karel Marx. Nedokázal však vnímat dopad své práce.

Friedrich Hegel zemřel 14. listopadu 1831 na choleru. Jeho učedníci pak budou zodpovědní za předávání jeho spisů a poznámek o všech znalostech, které filozof do hloubky prozkoumal: historii, náboženství, estetiku.

Člověk, který není schopen bojovat za svobodu, není člověk, je to sluha.

-Hegel-

Fíopové z hegelů Heels of Heels.

Hegel byl nejlépe známý pro uvedení historie do filozofie. Do té chvíle byly filozofické diskurzy založeny na prázdnotě z a entelechie kde dosáhnout smyslu pro pravdu, aniž bychom se spoléhali na referenční bod, kterým jsou sociální fakta.

Na Hegelův projev měla velký vliv historická fakta jako Francouzská revoluce stejně jako změna mentality, která v té době v Evropě vládla. Pojmy jako svoboda následně získaly rozhodující význam, jehož byl Friedrich Hegel představitelem.

Podívejme se nyní na hlavní koncepty jeho filozofického odkazu.

Idealismus

Když mluvíme o Hegelovi, je snadné ho definovat jako podstatu německého idealismu. Ale co to znamená? Idealismus je filozofická teorie, která obhajuje následující:

• Myšlenky jsou nejdůležitější a mohou existovat nezávisle.
• To, co nás obklopuje, by neexistovalo, kdyby to někdo nevnímal a nebyl si toho vědom.
• Pro Hegela je svět krásný a metafyzicky dokonalý, protože krása sama o sobě symbolizuje rozum.

Zároveň a v tomto rámci často tvrdil, že štěstí nesmí být hlavním cílem lidské bytosti. Nejdůležitějšími aspekty jsou znalosti a rozum.

Dialektika

Hegel definoval rozum jako dialektický proces. Člověk může potvrdit skutečnost a pak ji popřít, aby později překonal tento rozpor. Tímto způsobem se dialektický pohyb podle něj vyvíjí v následujících krocích:

teze: vyjádření myšlenky. Protiklad:popření své teze. Syntéza:překonat formulovaný rozpor.

Svoboda

Hegel se domníval, že pravá svoboda musí začít od státu. Jedinec se tak může cítit naplněný a získat autentický pocit důstojnosti. To znamená lidské bytosti potřebují regulační rámec, kterému se musí podřídit .

Uvnitř tohoto hegelovského schématu právě skrze křesťanství se člověku podaří dosáhnout skutečné svobody . Jak můžeme předpokládat, tyto myšlenky následně ovlivnily různé přístupy.

K logice

Pokud mluvíme o filozofii, je nezbytné ponořit se do oblasti logiky. A uvnitř toho Je nutné porozumět nejslavnější Hegelově tezi: rozporu. Podle tohoto principu je věc sama o sobě a neliší se od sebe.

To znamená: všichni se měníme, protože se všichni transformujeme a přecházíme z jednoho stavu do jiné reality v důsledku vitality změny. Život sám je neustálý rozpor.

Estetika

Hegel udělal zajímavý rozdíl mezi krásou přírodní a krásou uměleckou. První se týká nejušlechtilejší věci, která existuje, protože je autentická, svobodná a představuje přirozeného ducha věcí. Druhá, umělecká krása je to, co vytváří ducha a co nám umožňuje provádět estetický výzkum zaměřený na získávání znalostí.

Friedrich Hegel je dnes jedním z referenčních bodů filozofie. Mnohými obdivován, ale i jinými kritizován snad pro svou teorii státu a německý idealismus či eurocentrismus. Jsou i tací, kteří se na něj kvůli složitosti jeho textů dívají opatrně.

Jeho myšlenky však znamenaly klíčový okamžik v Evropě. Dnes knihy jako např Fenomenologie ducha jsou stále téměř povinnou četbou.