Psychologie velmi dobře zná fenomén zvaný sociální nákaza. Jde o situace, ve kterých se emoce rozšíří až k vytvoření silného stresu, obav až paniky. Úzkost z koronaviru se týká každého a je nutné její dopady omezit abychom správně zvládli situaci, kterou prožíváme.
Silné pocity paniky mění náš životní styl. Pandemie koronaviru bude mít určitě dopady na ekonomiku, ale nejhorším aspektem je, že nás nutí chovat se iracionálně. Například velká část populace napadl supermarkety a zásoby toaletního papíru na měsíce. Má toto chování smysl? Zřejmě ne.
Musíme mít jasno. Úzkost je naší součástí a jako taková má svůj účel a svou důležitost. Díky ní ve skutečnosti varujeme a reagujeme na nebezpečí a chráníme naše přežití.
V kontextu nejistoty a starostí, jako je současný okamžik, kterému čelíme, je velmi důležité udržet úzkost pod kontrolou. Tato emoce musí být naším spojencem a ne příčinou dalších starostí, které nás nutí přijmout nelogické a iracionální chování.
V současném scénáři může být strach druhým stejně nebezpečným virem COVID 19 . Důvod? Necháme-li se překonat strachem, zvýší se naše psychická nepohoda a ukážeme ze sebe to nejhorší. Rozhodně není čas se bát. V těchto dnech musíme ze sebe vydat to nejlepší, co v nás je, a využít svou duševní sílu.
Koronavirová úzkost: co můžeme dělat?
Klasická anglická zpráva Zachovejte klid a pokračujte (Zůstaňte v klidu a pokračujte) by mělo platit pro všechny. Tato fráze se poprvé objevila ve Spojeném království v roce 1939 v brožuře, která měla posílit morálku obyvatelstva. Později, jak dobře víme, se z toho stala ikonická fráze. Bylo to k něčemu?
Lidé jistě ocenili vůli anglické vlády. Ale ve skutečnosti není příliš užitečné říkat někomu, aby zůstal v klidu. musíme trénovat svou duševní koncentraci.
Jde o snížení hyperaktivity amygdaly a našich emocí k aktivaci prefrontální kůra tedy oblast mozku, která nám umožňuje jednat a myslet soustředěněji a reflektovaněji.
1. Vyvarujte se informační intoxikace
Je třeba se vyvarovat informačního přetížení . Světová zdravotnická organizace (WHO) uznala, že současná krize působí na populaci obrovský stres. Abychom snížili negativní dopad stresu, musíme se vyvarovat toho, abychom se 24 hodin denně vystavovali zprávám a datům, které jsou nám průběžně poskytovány.
Potřebujeme být informováni, ale bez posedlosti novinkami. Neúnavná kontrola čísel, míry infekce, nových případů a nových úmrtí nedělá nic jiného, než že zvyšuje úzkost z koronaviru.
2. Chcete-li se vypořádat s negativními myšlenkami, musíte být racionální
Bát se je logické. Tento strach však musí být racionální. Například: Bojím se, že jsem nakažený. Co mám dělat? Informujte zdravotnické pracovníky a učiňte všechna nezbytná opatření. Bojím se, že můj otec nebo děda onemocní, co mohu dělat?. Chraňte je dodržováním všech nezbytných protokolů.
Strach musí být mechanismem, který nás stimuluje k přijetí užitečných opatření k jednání. Musíme proto mít především pod kontrolou negativní myšlenky které zvyšují paniku.
Pokud nás napadají myšlenky jako všichni zemřeme nebo neexistuje žádné řešení, musíme se snažit být racionální. Jak? Hledání informací ze spolehlivých zdrojů. Například při pohledu na statistické údaje pocházející z Číny: úmrtnost je 23 %.
3. Tváří v tvář nejistotě se snažíme co nejvíce udržovat své denní rutiny
Úzkost z koronaviru je živena nejistotou. Pravdou je, že čelíme nové situaci, kterou jsme nikdy předtím nezažili. Je to nový virus a zatím neexistuje žádná vakcína.
Dále nevíme, jak dlouho budou restriktivní opatření a karanténní období trvat. To vše nás vede k prožívání stavu nejistoty, který ne každý umí zvládat.
co můžeme dělat? Je lepší se soustředit na tady a teď. V těchto případech je ideální zavést rutinu k respektování, která nás nutí soustředit se na přítomný okamžik.
4. Koronavirová úzkost: sdílení emocí pro lepší život
Úzkost je velmi častým pocitem, který oslabuje ty, kteří je cítí. Toto je čas přijmout všechny naše emoce a sdílet je s ostatními, abychom našli rovnováhu.
Nesmíme podněcovat pocity strachu, ale spíše se naučit je zvládat a vytvářet prostory, které nám nabízejí naději, energii a emocionální pohodlí.
5. Buďte realističtí: riziko by nemělo být minimalizováno ani maximalizováno
Jedním ze způsobů, jak zvládnout úzkost z koronaviru, je být vždy realističtí. Nesmíme upadnout do psychologických obranných mechanismů, které nás vedou k tomu, abychom minimalizovali riziko, protože jsme mladí nebo protože v naší oblasti je velmi nízká míra infekce, a tudíž nižší nebezpečí.
Ale také bychom neměli maximalizovat nebezpečí do té míry, že budeme trpět nespavostí a dovolit, aby COVID-19 byl naší jedinou myšlenkou.
V podstatě jde o přizpůsobení se této nové realitě s vědomím odpovědnosti vůči sobě i ostatním. Pokud uvízneme v Koronavirová panika nikomu nepomůžeme. Pokud situaci podceníme, vystavujeme sebe i ostatní nebezpečí. Musíme jednat s rozvahou a zdravým rozumem.
6. Koronavirová úzkost: nemáme kontrolu nad tím, co se stane, ale můžeme ovládat své reakce a
Abychom zvládli úzkost z koronaviru, musíme uznat jednu realitu: nad COVID-19 nemáme žádnou kontrolu. Své reakce a chování však můžeme ovládat. Musíme si položit otázku, jak chceme na toto období vzpomínat, až skončí.
Bylo by hezké vzpomínat na sebe jako na lidi, kteří zachovali klid, byli zodpovědní a starali se o sebe i ostatní.
7. Denní cíle
Nikdo nemohl předvídat současnou situaci, ale musíme ji žít a čelit jí. Však za zploštit křivku nákazy stejně jako Čína to může trvat několik týdnů.
Do toho dne dva prvky, které nám pomohou snížit zátěž úzkosti z koronaviru. První je stanovit si denní cíle. Druhým je zůstat v kontaktu s lidmi, které máme rádi.
Cíle musí být krátkodobé i dlouhodobé. Každý den, když se probudíme, je vhodné stanovit si krátkodobý cíl: přečíst si knihu, udělat něco nového s partnerem nebo s dětmi uklízet dům psát malovat atd. Dlouhodobé cíle nám naopak dávají naději a připomínají nám, že nás čeká budoucnost.
Stejně důležité je udržovat kontakt s lidmi, kteří jsou nám drazí. WhatsApp a videohovory nám nyní více než kdy jindy umožňují zůstat v kontaktu s rodinou a přáteli. Používejte technologie a neopouštějme naději. Náš postoj nám může pomoci tento těžký okamžik lépe překonat.
