Dát sebe na první místo je užitečný a nezbytný zdravý návyk. Uvádět takové umění do praxe není akt sobectví, protože milovat osobu, kterou každé ráno vidíme v zrcadle, bez omluv, omezení nebo rozdílů znamená, že víme, jak se o sebe postarat, znamená investovat do našeho osobního blaha a dobré kvality života. Ti, kteří se o sebe starají tak, jak si zaslouží, mohou nabídnout i ostatním tu nejlepší verzi sebe sama .
Sám Sókratés se ve svém učení zaměřil na koncept sebepéče resp epimeleia . Poté
Pravdou je, že nevíme, kdy a proč nám vtloukli do hlavy myšlenku, že provozování tohoto umění je sobecký a sobecký čin. Došlo k určitému zmatku s pojmy až do té míry altruismus a respektovat z toho druhého se zdají být v rozporu s péčí o sebe nebo s tím, že sebe staví na první místo . To je zcela mylná představa.
Aniž si to uvědomujeme, pěstujeme vztahy založené na principu, že čím více druhým dáváme, tím více nás milují a váží si nás. Ve skutečnosti neděláme nic jiného, než že opouštíme svou sebelásku v koutě, aniž bychom se ohlíželi a mysleli si, že máme pravdu a že to od nás ostatní očekávají.
Je lepší vyhnout se této nezdravé praxi, která často způsobuje problémy, frustrace, úzkost, noci nespavosti a dokonce i fyzickou bolest.
Kdo neklade sebe na první místo, unaví se
Když člověk přestane dávat na první místo agendu, mysl a vůle udělat to či ono ode mě očekávají víc, musím pro toho člověka udělat tohle, ve skutečnosti to nedělá nic jiného, než že se unaví. Identita ztrácí veškerou svou energii touhy a především sebevědomí. Faktem je, že tyto postoje často přijímáme, aniž bychom přemýšleli o tom, zda tuto laskavost nebo potěšení skutečně chceme udělat .
Psychologové nám vysvětlují, že upadáme do automatismu do do do racionalizace těchto akcí na něco přirozeného a nezbytného. Protože pokud jsme pro ostatní užiteční, pak za něco stojíme a pokud nás milovaní potřebují, budou nás milovat. Toto pravidlo tří kroků však ne vždy přináší požadované výsledky, ve skutečnosti někdy právě naopak.
V těchto případech jsou následky stejně zničující jako smutné. Pokud vnímáme, že naše neustálé úsilí a oběti nejsou oceněny, vytvoříme si na sebe velmi kritický pohled cítíme se vinni za svou naivitu, oddanost a přehnanost důvěra vůči ostatním . Tento vnitřní hlas dokáže být někdy velmi krutý a netrvá dlouho, než se objeví příznaky jako bolest svalů, únava, zažívací potíže, infekce, bolest hlavy, vypadávání vlasů...
Odevzdání se výlučnému uspokojování potřeb druhých nás jako lidi ničí, rozmělňuje a vyprazdňuje do té míry, že nás zbavuje našich emocí, nadějí a identity. Když k tomu dojde, prvním příznakem, který zažijeme, je hluboká fyzická únava a hustá duševní mlha.
Naučme se o sebe postarat
Existuje mnoho lidí, kteří se ocitli uvězněni v životech jiných lidí jako lokomotivy řítící se po špatných kolejích. Na svých bedrech nesou zátěž, která jim nepatří, a nevezmou si ani den volna, aby byli sami sebou starat se aby uspokojili pouze své touhy . Provedení podobné situace znamená ohrožení vaší rovnováhy a vašeho zdraví, proto je nutné změnit přístup.
Jak se naučit být na prvním místě ve 4 krocích
Čas
Lidé, kteří přestali dávat sami sebe na první místo, zautomatizovali odpověď ano. Na jakoukoli otázku odpoví tímto kouzelným slovem, jako by to nebylo možné ovládat. Je tedy nutné tento impuls zastavit když nás někdo požádá, abychom mu něco navrhli nebo objednali, v první řadě tam musíme chvíli zůstat umlčet . Musíme se vyvarovat okamžité reakce a dát si čas na rozmyšlenou a poctivé zhodnocení, zda chceme či nechceme vyhovět jeho požadavku, který na nás vznesl. Naučme se říkat ne.
Vyhlídka
Abychom se naučili o sebe pečovat a sloužit sami sobě, je nutné zvládat vzdálenost jejím zvětšováním či zkrácením se vším kolem nás. Přichází čas, kdy automatizujeme potřebu do do do až ke ztrátě perspektivy. V tomto smyslu říkat ne, dnes nemůžu, přijdu první, není konec světa.
Užitečné fráze
Nikdy není špatné sesbírat pár frází, které nám v určitých okamžicích pomáhají chránit naše potřeby, naši identitu nebo náš čas. Omlouvám se, ale teď nemůžu udělat, co ode mě žádáš. Děkuji, že na mě myslíš, ale potřebuji čas pro sebe. Momentálně se mi nechce dělat to, co ode mě žádáš. Potřebuji se věnovat svému životu.
Opustit určité konverzace
Všichni víme, jak určité rozhovory začínají a jak končí žádostí. Tyto rozhovory prodchnuté laskavostí, které nakonec vedou k předpokládané přízni, kterou musíme splnit. Protože jsme na tyto strategie více než zvyklí, naučíme se je držet dál. Vyhýbejme se únavě a kultivujme asertivita .
Závěrem lze říci, že tyto 4 aspekty se nelze naučit přes noc. Musíte vložit dobrou vůli a pevně se rozhodnout, že se o sebe budete starat a pochopit, že dát sebe na první místo je ve skutečnosti nezbytný a životně důležitý nezištný čin . Postupem času se tyto strategie stále více automatizují ve jménu respektu k ostatním a k sobě samému.
