Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl potřebovat sezení s psychologem. Mimo jiné jsem se nikdy nebál vědět, co je práce psychologů nebo co je dobré terapie mohl udělat pro mě. Jednoho dne se ale všechno změnilo, začal jsem cítit, že je ve mně něco špatně, ale nedokázal jsem přesně vysvětlit proč.
Začal jsem ztrácet motivaci a radost z věcí, které mě bavily. Zdálo se mi čím dál těžší vstát z postele a odejít z domu, i když jsem se cítil lépe, když jsem odcházel. Byla to vůle a ne síla, zvláštní pocit, který mě vedl k myšlence, že mám možná nějaký duševní problém.
Jelikož čas plynul a nic se ve mně nezměnilo ani nezlepšilo, sebrala jsem odvahu a šla k psychologovi . Nevěděl jsem, co čekat, co říct nebo jak se zachovat, jakmile jsem vstoupil do jeho pokoje studio . Byl jsem velmi nervózní a také zdrženlivý. Ale vzhledem k výsledkům můžu říct, že to stálo za to a že to nebylo tak, jak jsem si představoval, šlo to jinak.
